Boží slovo

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ
 

Slavnost Nejsvětější Trojice - Cyklus C

Velikonoční doba byla završena svatodušními svátky, ale nebylo dostatečně oslaveno tajemství vnitřního Božího života. Proto dnes zaměříme pohled nejen na události spojené s člověkem, ale na samotného Boha. Není třeba se bát složitého tématu. Jednoduše nahlédněme úchvatnou skutečnost, čím nebo jak Bůh žije.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Trojjediný Bůh, Otec i Syn i Duch svatý, nám prokázal své milosrdenství; chvalme a oslavujme ho navěky.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože Otče, tys poslal světu svého Syna a svatého Ducha, a zjevils tak lidem tajemství svého vnitřního života; dej nám, abychom toto tajemství v pravé víře vyznávali, abychom hlásali jedinou věčnou slávu a klaněli se společné svrchované moci jediného božství ve třech osobách. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Přísloví je z větší části tvořena jen výroky o dvou verších. Ale v 8. a 9. kapitole zazní hymnus na moudrost, což zde není intelekt či chytráctví. Jde o umění žít v souladu s Bohem. Lze za tím slyšet náznaky popisu vlastností Ducha svatého.

Př 8,22-31

Toto praví Boží Moudrost: „Hospodin mě vlastnil na počátku svých plánů, od pradávna před svými skutky. Od věčnosti jsem utvořena, od začátku, dříve, než povstala země. Než byly propasti, jsem se narodila, než byly prameny, bohaté vodou, dříve, než byly zaklíněny hory, před pahorky jsem se narodila, dříve, než učinil zemi a shromáždění vod, první hroudy země. Byla jsem tam, když rozpínal nebesa, když nad propastí vyměřoval obzor, když na výsostech upevňoval oblaka, když dával sílu pramenům oceánu, když určoval moři jeho meze, aby vody nepřekročily jeho břehy, když upevňoval základy země, tu jsem u něho přebývala jak nejmilejší dítě, den co den jsem byla jeho potěšením, před ním jsem si v každou dobu hrála, hrála jsem si na okruhu jeho země, rozkoší mi bylo stýkat se s lidmi.“

ŽALM 8

Člověk je v mnoha ohledech velice limitován. Z druhé strany je neuvěřitelné, jak mnoho může svými silami či poznáním. To je odraz moudrosti, která je zakotvena v samotném Bohu.

Odpověď: Hospodine, náš Pane, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!

Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, – na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil: – Co je člověk, že na něho myslíš, – co je smrtelník, že se o něho staráš? Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, – ověnčils ho ctí a slávou, – dals mu vládnout nad dílem svých rukou, – položils mu k nohám všechno: Ovce i veškerý dobytek, – k tomu i polní zvířata, – ptáky na nebi a ryby v moři, – vše, co se hemží na stezkách moří.

2. ČTENÍ

List Římanům pojednává o tom, jak lze získat ospravedlnění, které nám umožní stanout před Bohem. Ve 4. kapitole se připomíná, že Abrahám uvěřil a bylo mu to připočteno za spravedlnost. Zde svatý Pavel skoro mimochodem uvádí všechny osoby Trojice. Zajímavé je, v jaké souvislosti a s jakými vazbami.

Řím 5,1-5

Bratři! Jestliže jsme ospravedlněni na základě víry, žijeme v pokoji s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Skrze něho totiž máme vírou přístup k této milosti a pevně v ní stojíme. Naše chlouba je také v tom, že máme naději dosáhnout slávy u Boha. Ale nejen to! Chlubíme se i souženími. Víme přece, že soužení plodí vytrvalost. Vytrvalost plodí osvědčenost, osvědčenost plodí naději. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, Bohu, který je, který byl a který přijde. Aleluja.

EVANGELIUM

Ještě jednou se vracíme do večeřadla před okamžik Ježíšovy smrti. Pán zde naznačil tajemství Nejsvětější Trojice asi nejvíce ze všech novozákonních textů. Sledujme nejen pojmy Otec, Syn či Duch, ale také slovesa označující jednání jednotlivých osob Trojice.

Jan 16,12-15

Ježíš řekl svým učedníkům: „Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Protože jste synové, poslal vám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: „Abba, Otče!“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Náš nebeský Otče, vyznali jsme dnes, že ty se svým Synem a Duchem svatým jsi jediný Bůh a Pán; kéž v nás svaté přijímání posilní tuto víru a prospěje nám ke zdraví duše i těla. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Často se opakuje, že člověk nedokáže proniknout tajemství Boha. Není však třeba chtít všemu rozumět, jako by Bůh byl nějaký stroj. Bůh je především živý, a tak lze nahlédnout jeho život

tak, jak vypráví evangelia. Bůh se dává. Nejen člověku, ale především jednotlivé osoby uvnitř Boha se vzájemně činí šťastnými – darují se jedna druhé. Bůh Otec není tatínkem Ježíšovi v lidském pojetí, ale je tím, kdo miluje první. Kristus není Syn ve smyslu potomka, ale je tím, kdo odpovídá na Otcovu lásku. Duch svatý není nějaký jiný potomek Boha Otce, ale je samotnou láskou Otce a Syna. Do tohoto společenství nás Bůh pozval. Další text k zamyšlení na toto téma: „Přede mnou můžeš být takový, jaký jsi. Respektuji tvou výjimečnost.“ Nebo lépe: „Můžeš se stát ještě více sám sebou.“ Skutečné společenství podle vzoru Trojice není splynutí ani sloučení. Skutečná láska respektuje odlišnost druhého. Je to, jako by Otec říkal: „Staň se ještě více Synem“, a naopak. Stejně to platí i pro Ducha. Láska nevylučuje odlišnost, naopak: respektuje jedinečnost druhého. https://www.pastorace.cz/clanky/model-idealniho-souziti-lze-najit-v-bohu?=fm

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 17.6.

2 Kor 6,1-10

Bratři! Jako Boží spolupracovníci vás napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo! Bůh přece říká: `V době příhodné jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.' Hle, teď je ta "doba příhodná", hle, teď je ten "den spásy"! Nikomu v ničem nedáváme pohoršení, aby nebyla potupena naše služba, ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, v souženích, v nesnázích, v úzkostech, v ranách, v žalářích, v nepokojích, v námahách, ve bděních, v postech; čistotou, poznáním, shovívavostí, dobrotivostí, Duchem svatým, upřímnou láskou, slovem pravdy, silou Boží, zbrojí spravedlnosti v útoku i v obraně; za pocty i potupy, při zlé i dobré pověsti. Že prý jsme svůdcové, a přece jsme pravdiví; že prý neznámí, a zatím jsme dobře známí; jako zmírající, a hle - žijeme; jako trestu propadlí, a přece na smrt vydáni nejsme; prý jsme smutní, a zatím se stále radujeme, jakoby chudáci, a přece mnohé obohacujeme, jako bychom nic neměli, a zatím máme všechno.

Mt 5,38-42

Ježíš řekl svým učedníkům: "Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Oko za oko a zub za zub.' Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej."

Komentář: Mt 5,38-42 Rozhodně se nezříkám povinnosti zasadit se o spravedlnost. Ale nemám reagovat na zlo stupňováním, ale odporovat zlu dobrem!

ÚTERÝ 18.6.

2 Kor 8,1-9

Bratři, podáváme vám zprávu, jakého projevu Boží přízně se dostalo církevním obcím v Makedonii: navštívilo je sice těžké soužení, ale byli přitom plní radosti, a přesto, že jsou tak

velice chudí, velkodušně se projevilo jejich dobré srdce. Mohu to dosvědčit, že udělali všechno, co mohli, ano ještě více, než mohli, a sami od sebe a velmi naléhavě prosili o milost, aby se směli zúčastnit na dobročinném díle k podpoře křesťanů. Udělali více, než jsme čekali: už napřed sami sebe odevzdali Pánu a nám, protože Bůh to chtěl. A proto jsme vybídli Tita, aby i toto dílo lásky u vás dokončil, jak s tím už dříve začal. Nuže, jako vynikáte po každé stránce: ve víře i ve slově, v poznání, ve vší horlivosti a lásce, kterou jste od nás přijali, tak se vyznamenejte i v tomto díle lásky. Neříkám to jako rozkaz, ale chtěl bych na horlivosti druhých vyzkoušet, že také vaše láska je pravá. Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista: on, ačkoli bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby.

Mt 5,43-48

Ježíš řekl svým učedníkům: "Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Miluj svého bližního' a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete jen své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec."

Komentář: 2 Kor 8,1-9 Kéž se dokážu s druhými dělit! Kéž mi to přináší radost. I v tom se stanu podobným samotnému Kristu.

STŘEDA 19.6.

2 Kor 9,6-11

Bratři! Kdo rozsévá skoupě, skoupě bude také sklízet, a kdo rozsévá požehnaně, požehnaně bude také sklízet. Každý ať dá podle toho, jak se sám u sebe rozhodl, ne s těžkým srdcem a proti své vůli, protože Bůh miluje radostného dárce. A Bůh je dosti mocný, aby vás hojně zahrnul svými dary, takže pak budete mít vždycky a ve všem dostatek, že stačíte i na to, abyste dělali mnoho dobrých skutků. Stojí to v Písmu: `Hojně rozdává chudým, jeho štědrost potrvá navždy'. A ten, který poskytuje rozsévači semeno a chléb k jídlu, poskytne a rozmnoží i vám osivo a dá vzrůst plodům vaší štědrosti. Ve všem budete obohaceni, takže budete moci konat dobro všem - a to zase působí, že se naším prostřednictvím vzdávají díky Bohu.

Mt 6,1-6.16-18

Ježíš řekl svým učedníkům: "Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi, jinak nemáte odplatu u svého Otce v nebesích. Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé velebili. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice, aby tvoje almužna zůstala skrytá, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti se rádi stavějí k modlitbě v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si

hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí."

Komentář: 2 Kor 9,6-11 Pavlova přímluva za chudou komunitu v Jeruzalémě je výzvou i k naší aktivitě. Nechci se ukolébat lhostejností. Uvědomuji si, že žiji v bohaté části světa?

ČTVRTEK 20.6. slavnost Těla a krve Páně

Gn 14,18-20; 1 Kor 11,23-26

Čtení z první knihy Mojžíšovy. Melchizedech, král Šalemu, přinesl chléb a víno - byl knězem nejvyššího Boha - a požehnal Abrámovi slovy: „Požehnán buď Abrám od nejvyššího Boha, který stvořil nebe i zemi. Veleben buď nejvyšší Bůh. který ti vydal do rukou tvé nepřátele.“ Abrám mu dal desátek ze všeho. Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům. Bratři! Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také vyučil: Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás (vydává). To čiňte na mou památku.“ Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví. Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou památku.“ Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně, dokud (on) nepřijde.

Lk 9,11b-17

Ježíš mluvil k zástupům o Božím království a uzdravil ty, kdo potřebovali léčení. Začalo se schylovat k večeru. Dvanáct (apoštolů) k němu přistoupilo a řekli mu: „Rozpusť lid. Ať jdou do okolních vesnic a dvorců, aby si tam našli nocleh a něco k jídlu, protože tady jsme na opuštěném místě.“ Odpověděl jim: „Vy jim dejte jíst!“ Řekli: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby, ledaže bychom šli a nakoupili jídla pro všechny tyto lidi.“ Bylo jich totiž na pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je ve skupinách asi po padesáti!“ Udělali tak a všechny rozsadili. Vzal pak těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k nebi a požehnal je, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali lidu. Všichni se najedli dosyta a ještě se sesbíralo plných dvanáct košů zbylých kousků.

Komentář: 1 Kor 11,23-26 Chci naplnit svůj život díkůčiněním za Pánovu přítomnost! Kéž se jeho přebývání mezi námi stane samozřejmým jako denní chléb.

PÁTEK 21.6.

2 Kor 11,18.21b-30

Bratři! Když se mnozí chlubí věcmi jen lidskými, pochlubím se také. Ať už si kdo zakládá na čemkoli - to mluvím jako nerozumný - na tom si mohu zakládat i já. Jsou Hebreové? Já také! Jsou Izraelité? Já také! Jsou Abrahámovi potomci? Já také! Jsou Kristovi služebníci? To

mluvím už úplně bez rozumu: Já více než oni! Lopotil jsem se mnohem více, do žaláře jsem se dostal častěji, týrání jsem zakusil nad veškerou míru, v nebezpečí smrti jsem se octl častokrát. Pětkrát jsem od židů dostal čtyřicet ran bez jedné, třikrát jsem byl bit pruty, jednou kamenován, třikrát jsem ztroskotal na lodi, den a noc jsem se zmítal na širém moři. Často na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního národa, v nebezpečích od pohanů, v nebezpečích v městě, v nebezpečích v neobydlených krajích, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratry. K tomu vyčerpávající práce, mnohé bezesné noci, hlad a žízeň, časté posty, zima a chatrné oblečení. Kromě toho každodenní nával ke mně a starost o všechny církevní obce. Kdo cítí slabost, abych ji necítil i já? Kdo je sváděn ke hříchu, aby to nepálilo i mne? Když už se musím chlubit, chci se chlubit svou slabostí.

Mt 6,19-23

Ježíš řekl svým učedníkům: "Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez a kam se zloději prokopávají a kradou. Shromažďujte si však poklady v nebi, kde je ani mol, ani rez nekazí a kam se zloději nemohou prokopat a krást. Vždyť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Oko je pro tělo jako svítilna. Je-li tedy tvé oko zdravé, celé tvé tělo bude jasné. Je-li však tvé oko nemocné, celé tvé tělo bude temné. Jestliže tedy tvé vnitřní světlo je tmou, jak hluboká bude sama temnota!"

Komentář: 2 Kor 11,18.21b-30 Při výčtu Pavlových strádání mohu vnímat jeho velikost. Kdekoli se církev podobně nasazuje, staví a upevňuje tím svou budoucnost.

SOBOTA 22.6.

2 Kor 12,1-10

Bratři! Když už to chlubení musí být - ač to není k ničemu - přejdu k viděním a zjevením od Pána. Znám jednoho křesťana, který byl před čtrnácti lety uchvácen až do třetího nebe. Nevím, zdali byl v těle, nevím, zdali byl mimo tělo. To ví Bůh. A vím o tom člověku, že byl uchvácen do ráje - zdali byl v těle, či mimo tělo, to nevím, to ví Bůh - a že uslyšel slova nevyslovitelná, která člověk nesmí vyřknout. Tímto člověkem se budu chlubit; sebou se však chlubit nebudu, leda svými slabostmi. Kdybych se totiž chtěl pochlubit, nebudu nerozumný, protože budu mluvit pravdu. Ale nechám toho, aby mě někdo nepokládal za něco více, než co vidí, že jsem, anebo než co o mně slyší. Abych se pro vznešenost těch zjevení nepyšnil, byl mi dán do těla osten, posel to satanův, aby mě bil (do tváře). To proto, aby se mně nezmocňovala pýcha. Kvůli tomu jsem třikrát prosil Pána, aby mě toho zbavil. Ale on mi řekl: "Stačí ti moje milost, protože síla se tím zřejměji projeví ve slabosti." Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti (a snáším to) pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.

Mt 6,24-34

Ježíš řekl svým učedníkům: "Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat, a druhého milovat, nebo se bude prvního držet, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Proto vám říkám: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst, ani o své tělo, do čeho se budete oblékat. Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty?

Podívejte se na ptáky: Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Copak nejste o mnoho cennější než oni? Kdo z vás si může svou starostlivostí prodloužit život o jedinou chvilku? A proč si děláte starosti o svoje oblečení? Pozorujte polní lilie, jak rostou: nelopotí se, nepředou - a říkám vám: Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oblečen jako jedna z nich! Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je, a zítra se hodí do pece, čím spíše vás, malověrní! Nedělejte si proto starosti a neříkejte: Co budeme jíst? nebo: Co budeme pít? nebo: Do čeho se oblečeme? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Nejprve tedy hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno. Nedělejte si proto starosti o zítřek, vždyť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení."

Komentář: 2 Kor 12,1-10 Mohu být vděčný, že žiji v době, kdy triumfální dějinná podoba církve odchází. Boží síla se i dnes projevuje spíše v naší slabosti.

12. neděle v mezidobí - Cyklus C

Po skončení velikonoční doby se nyní vracíme do mezidobí. Budeme pokračovat ve čtení Lukášova evangelia. A také navážeme čtením Listu Galaťanům. Téma dnešní neděle je zaměřené na osobní setkání Ježíše s každým z nás. Slavení mše svaté není jen zajímavá informace či podívaná, ale Ježíš oslovuje každého člověka velmi osobně. V některých kostelích se na tuto neděli překládá slavnost Těla a krve Páně.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Hospodin je silou svého lidu, záštitou spásy svému pomazanému. Zachraň svůj lid, Hospodine, a žehnej svému dědictví, pas a nes je až navěky!

VSTUPNÍ MODLITBA

Svatý Bože, dej, ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě; vždyť ty nás stále miluješ, staráš se o nás jako Otec a nikdy nás nepřestáváš vést. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

K Zachariášovu proroctví z konce 6. stol. př. Kr. byly připojeny eschatologické výroky (i náš text). Ve 12. kapitole autor zaslibuje porážku pronárodů, ale Jeruzalém (též Judsko, dům Davidův) bude místem, které nepřemohou. Všimněme si pojmu „vylití Ducha“ a vazby na „probodeného“.

Zach 12,10-11

Toto praví Hospodin: „Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou hledět na mne. Budou naříkat nad tím, kterého probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se naříká v Hadad-Rimmonu na megidské pláni.“

ŽALM 63

Jak marné je stavět svůj život a svůj svět pouze na lidech! Připojme se k strhující modlitbě žalmisty.

Odpověď: Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože!

Bože, ty jsi můj Bůh, – snažně tě hledám, – má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo – jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země. Tak toužím tě spatřit ve svatyni, – abych viděl tvou moc a slávu. – Vždyť tvá milost je lepší než život, – mé rty tě budou chválit.Tak tě budu velebit ve svém životě, – v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě. – Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, – plesajícími rty zajásají ústa. Neboť stal ses mým pomocníkem – a ve stínu tvých křídel jásám. – Má duše lne k tobě, – tvá pravice mě podpírá.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel pokračuje v obsáhlém výkladu ospravedlnění, a tedy také dědictví Božích zaslíbení na základě víry a nikoli na základě skutků Zákona vztaženého pouze na Židy. V předchozím verši – 3,23 – říká: „Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které Zákon střežil…“ jako dozorce.

Gal 3,26-29

Bratři! Vy všichni jste Boží děti skrze víru v Krista Ježíše, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista: už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši. A když patříte Kristu, jste tedy Abrahámovo potomstvo a dědici podle zaslíbení.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

EVANGELIUM

V synoptických evangeliích je jeden zlomový okamžik, který právě dnes připomínáme. Až dosud Ježíš mluvil převážně k zástupům, konal zázraky, poučoval. Ale nyní nejbližším otevírá oči pro ještě jiný význam svého příchodu na zem. To apoštolové dosud netušili…

Lk 9,18-24

Když se Ježíš o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mě lidé pokládají?“ Odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní myslí, že vstal jeden z dávných proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr odpověděl: „Za Božího Mesiáše!“ On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a dodal, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Oči všech doufají v tebe, Hospodine, a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, tys nás posilnil a vnitřně obnovil svátostí těla a krve svého Syna; dej, ať tuto svátost přijímáme vždycky tak, aby rostla jistota naší spásy. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

V textu dnešního evangelia není těžké přehlédnout první část a zůstat jen u závěrečného odstavce o nesení kříže. Asi každý člověk si nese nějaké obtíže… Ale takový pohled je velmi zúžený! Ježíš nejprve potřebuje posluchačům vyvrátit lacinou představu, že držet se Boha znamená zajistit si pohodlný bezproblémový život. To rozhodně neplatí. Přijmout (doslova „obléci“) Krista znamená být jeho dítětem, patřit k Bohu a jeho království. Spolu s Pánem pak procházíme těžkými zkouškami, ale nemusíme při tom zradit dobro, lásku, pravdu či spravedlnost. Nezískáváme nadstandardní výhody pro pohodlný život, ale poklad Boží přízně. Bůh nám nabídl, že nám bude blízkým. Patříme k Bohu a jeho světu. Nejsme ztraceni v nepřehledném světě. S vědomím této skutečnosti a s Boží milostí nyní můžeme vzít obtíže svého života a zjistíme, že je lze nést, i když jsou těžké! Další text k zamyšlení na toto téma: Když kráčíme bez kříže, když budujeme bez kříže a když vyznáváme nějakého Krista bez kříže, nejsme Pánovými učedníky, jsme světáky, jsme biskupy, kněžími, kardinály, papeži, ale nikoli Pánovými učedníky. https://www.pastorace.cz/clanky/kdyz-vyznavame-krista-bez-krize-nejsme-panovymi-ucedniky

TOPlist
| Copyright © | 2016-2019 | Doporučený prohlížeč: Google Chrome, Mozilla Firefox |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one